Bruslení

Anička

Konečně se blížil pátek. A tento pátek byl výjimečný tím, že jsme šli potřetí bruslit. Možná také naposledy. Sraz jsme měli před školou a tatínek Emmičky nám vzal všechny věci na bruslení do auta, tak jako každé bruslení. Paní učitelka si nás spočítala a vyrazili jsme k zimnímu stadionu. Po cestě se nic zvláštního neudálo. Nějaký čas nám zase zabralo obouvání bruslí. Těšili jsme se na led a jako první nás čekala honička. Jezdili jsme kolem celého stadionu a pořád jsme padali. Padali jsme úplně všichni. Pak jsme jezdili na bruslích podle paní učitelky a ještě jsme s holkami dělaly piruety. Rychle to uteklo. Když říkala paní učitelka, že už končíme, přišlo mi, že jsem na ledě teprve tak patnáct minut. Na závěr jsme se všichni vyfotili. Pak jsme odcházeli z ledu a do šatny, kde jsme se vyzuli z bruslí a převlékli jsme se. A nastal náš nejoblíbenější okamžik, šli jsme si do automatu koupit bílou čokoládu a čaj. A jako vždy někdo v šatnách vylil celou čokoládu na zem a neuklidil to. Pak už jsme šli zpět do školy.

Vanesska

Vstávala jsem v 6.55. Měli jsme sraz za pět minut osm před školou. Tam jsem si dala tašku s věcmi d o auta a šla jsem za holkami. Po zhruba 5 minutách jsme šli na stadion. V šatnách jsem si obula brusle a šla jsem na led. Tam jsem hrála s kamarádkami na hoňku. Pak skončilo bruslení, přezula jsem si brusle. Posvačila jsem a šla jsem si koupit čaj do automatu. Čaj jsem si šla vypít do šatny, potom jsem si sbalila bruslení a odcházela jsem zpět do školy.